Smysl života

"Žij tak , jako bys žil již podruhé a poprvé dělal vše tak špatně , jak to právě teď hodláš učinit. "

Viktor Emanuel Frankl

"Jediná věc , na které v životě záleží , je klást sebe sama až na druhé místo ."

Ivan.S.Turgeněv

         Žijeme ve společnosti nadbytku , jsme zpracovávání masmedii , zahlcováni reklamami , žijeme ve věku tabletek , které by měly všechno vyřešit- od rýmy až po depresi. Nechceme li zahynout na přesycení těmito podněty , musíme si začít vybírat , co budeme vnímat a co budeme ignorovat , co je a není podstatné , co se dá zodpovědět a co ne , co má smysl a co nemá.Je nesmírně důležité si čas od času položit otázku:"Na čem vlastně opravdu záleží?"
         Velkým neduhem doby je bezcílnost , nuda a ztráta smyslu , ztráta víry v cokoliv. Prosperují erotické časopisy, sex shopy, akční filmy nacházejí stále více diváků, narůstá brutalita. Lidé se více obracejí na psychiatry , nevěří , zda naleznou smysl života nebo pochybují o svém životě. Někteří se na psychiatra neobracejí , ale utápějí svou "bezsmyslnost " v alkoholu , nebo koketují s drogami a chtějí si jen "užít " . Zde v opojení na chvíli zapomenou , ale neuniknou. Svět , který se jevil bezesmyslným , se stane , aspoň na chvíli , obrovsky smyslově plný. Slovy jednoho nemocného:
         "Droga mně nahrazuje ty podněty a vzruchy , které mi chybí. Jsem pak svěží , baví mně si vymýšlet , jsem živější....necítím vyčerpanost...nemusím jíst třeba 3 dny... " Ale vlastně ve skutečnosti to není žádný smysl ale pouze pocit smyslu. Je to chemické ovlivnění mozku pomocí "techniky" drogy, alkoholu nebo léku. Malé děti se rády točí dokolečka , dokud se jim nezačne točit hlava. Tančící derviši Středního východu se dostávají do extase stejným způsobem. Podobná extase nebo řekněme vytržení se jistě dostaví , když horolezec pokoří vysokou horu. Taky se tím vlastně dostane mimo běžnou realitu a "šeď života". Jsou mezi nimi i někteří, kteří to dokážou bez kyslíkového přístroje.

"Když ale já vylezu někam, kam vystoupal zároveň i někdo jiný, jenomže s kyslíkovou maskou na nose, málokdo vidí mezi námi rozdíl. Na vrcholu jsme vlastně byli oba. Jenomže já tam byla bez dopingu."

Soňa Vomáčková, první žena, co pokořila Lhoce - 8516m

         Jakákoliv aktivita , která mění způsob , jak vnímáme realitu , nám působí radost , a tento fakt je důvodem pro přitažlivost drog " rozšiřujících vědomí " , a to všeho druhu , od magických hub přes alkohol až k současné Pandořině skříňce halucinogenních chemikálií.( Pandora byla v řecké mytologii první žena , kterou stvořil na Diův příkaz Hefaistos jako trest lidstvu za to , že Prometheus přinesl lidem ukradený oheň z Olympu. Když Pandora odklopila ze zvědavosti skříňku , která ukrývala různé strasti , tak se zlo rozlétlo mezi lidi , kteří byli až do té doby šťastní. Uvnitř skříňky zůstala jen naděje ). Jenže vědomí použitím drog být rozšířeno nemůže. Dokážeme nejvýš zamíchat jeho obsah , což nám dá pocit , že jsme ho nějakým způsobem rozšířili. Za většinu uměle navozených změn však platíme tím , že ztrácíme kontrolu právě nad tím vědomím , které jsme si chtěli rozšířit.Toto však skrývá velké riziko. Byly prováděny pokusy na krysách , kdy do jejich spodní části mezimozku byly zavedeny elektrody a když tato část mozku byla podrážděna , pak prožívala zvířata uspokojení pudu potravy nebo sexuální orgasmus. Pak se krysy naučily samy stisknout tlačítko a tak se ukájely až padesáttisíckrát!!za den. Když jim pak byla nabídnuta skutečná potrava , nestaraly se o ni. Nezajímal je ani jejich partner- krysí sameček. Člověk ale přeci není krysa ! V tom vidím riziko drog a "falešných pocitů smyslu života " , kdy tento život je prožíván mimo vlastní skutečný svět , mimo realitu. Připomíná mi to teď rozšiřující se počítačovou "virtuální realitu " nebo hráčství- gamblerství , kdy je člověk strháván do "jiného světa " mimo skutečný svět , do imaginárního světa , kde chybí přirozené podněty a stimuly.
         Mám mezi svými nemocnými skupinu pacientů , kteří vnímají "pocit prázdnoty ve svém životě " , pocit "životní nenaplněnosti ". Jejich slovník je dost podobný a věty , které vyslovují jsou si dost často podobné , i když se mezi sebou vůbec neznají. Pokud takového nemocného zevšeobecním , pak říká:
          "Nemám pocit uspokojení ze své práce , mám všechno , o čem bych mohl snít , rozhoduji si o své práci , jsem nezávislý na penězích , vydělám jich dost , mám auto , chalupu , byt , ale nemám z toho uspokojení. Řídím sebe i lidi pode mnou , mám dost moci , ale jaký to má smysl? Pociťuji nudu , vyčerpanost ve všech možných životních situacích ( ať jsou to city , práce , zábava , sex). Nestrádám , mohu si dopřát vše , o čem se jiným může jen zdát , ale mně to připadá jako minus , mně nic nemotivuje. Kdybych se dokázal probrat z té letargie , flegmatičnosti , nudy. Kdybych se dokázal něčím nadchnout , něco obdivovat , po něčem toužit. "
         Takové "existencionální vakuum " se šíří stále více. Když australský domorodec mine svůj cíl ( svoji kořist) , pak se mu jeho bumerang vrátí a jde na lov znovu. Když takto nemocný člověk mine svůj cíl ( nemá smysl) , pak se mu to jako bumerang vrátí třeba v té formě , že se začne zabývat sám sebou , zaměstnává se sám sebou , rozpitvává se. Tato interpretace sebe sama některého nemocného může přivést k psychoanalyse , která se pak mnohdy stane jeho jediným životním smyslem , jak absurdní. Pohled sama na sebe nemusí být vždy ten správný. Můžeme třeba žít i smysluplný život , jen to tak z našeho pohledu nevidíme.

"Kilgore Trout kdysi napsal povídku , která byla dialogem mezi dvěma kvasinkami. Pojídaly cukr , dusily se ve vlastních výkalech a diskutovaly při tom o smyslu života. Vzhledem k jejich omezené inteligenci jim nikdy nepřišlo na mysl , že vlastně vyrábějí šampaňské . "

Kurt Vonegut JR , Snídaně šampiónů

         Podobně je tomu se seberealizací, pokud se stane jediným cílem.Někdy bývá snadné nechat se unést svými úspěchy. Pídíme se po chvále a toužíme po uznání druhých , hromadíme svá ocenění až do té míry , že přestáváme chápat , co je vlastně opravdu podstatné. Když se budete ptát lidí , co považují za úspěch , pak při odpovědích bývá kladen důraz na vnější aspekt života: - vydělat hodně peněz ( making a lot of money)- vyhrát ve sportce - být povýšen v práci - být viděn v televizi - být v něčem nejlepší - docílit uznání u jiných lidí - vyhrát sportovní či jiný závod.... Nejedná se však o ty nejdůležitější druhy úspěchů. Mít svou fotografii v místních novinách je sice milý úspěch , ale není tak smysluplný , jako když se naučíte zachovávat klid tváří v tvář nepřízni osudu.

    "Já za svoje nejsmyslnější úspěchy považuji ty , co pramení ze mne: Jsem laskavý na sebe a na druhé ? Reaguji přehnaně na určité situace nebo dokážu zůstat klidný a soustředěný? Lpím na svém vzteku nebo se dokážu od něj oprostit a mohu klidně pokračovat dál ? Jsem tvrdohlavý ? Umím odpouštět ? Místo , abyste se nechali cele pohltit výlučně vnějšími úspěchy , snažte se klást důraz na to , na čem opravdu záleží. Když změníte svou definici toho , co to znamená dosahovat skutečně smysluplných úspěchů , pomůže vám to nesejít z cesty k pokojnějšímu a vyrovnanějšímu životu. "

PhDr.R.Carlson

         Člověk se totiž může realizovat jedině mimo sebe , venku ve světě. Smysl života však nemůže být předepsán , ten musí být nalezen. Dávat konkrétní smysl , určovat lidem konkrétní smysl jejich života- to by zavánělo moralizováním. Smysl života musí najít nemocný sám. Hodnotám nemůžeme učit- hodnoty musíme žít. Neodpovídáme slovy , nýbrž naší odpovědí je celá naše existence. Člověk nalézá smysl trojím způsobem , mohou to být:

Tvůrčí hodnoty- něco vytvořit , něco udělat.
Zážitkové hodnoty -někoho milovat , něco prožít , s někým se setkávat , ponořit se do krásy umění , přírody
Postojové hodnoty - i v zdánlivě beznadějné situaci , při setkání s nevyhnutelným osudem přeměnit utrpení ve výkon , zaujmout k tomu stanovisko.

         Pár slov k hodnotám smyslu tvůrčího hodnot. Nemusí to být jen cíl , být úspěšný , vydělat svůj první milion do 30let , být mezi nejlepšími tenisty světa , uspět ve své profesi. Mohou to být i ne tak veliké činy , nicméně pro život jsou stejně hodnotné. V Kalifornii v USA v sanfranciském zálivu jsou mosty , na nichž se vybírá mostné. V minulých letech někteří řidiči začali platit za ty , kteří byli za nimi. Tak jste přijeli zaplatit a bylo Vám řečeno , že ten před Vámi to za Vás zaplatil. Dovedete si představit ten pocit z toho spontánního , nahodilého daru? Jste obdarováni někým neznámým a ten neznámý zase neví , koho obdaroval. Je to nahodilý dar ,bez cíle dosáhnout nějakého prospěchu. Je to tak lidské a takováto štědrost obdarovává oba účastníky. Vám se určitě zlepší nálada toho dne a určitě budete laskavější na jiné. Důležité je to dávání samo o sobě a odměnou je pocit spokojenosti a naplnění. Formy obdarovávání mohou býti různé , neexistuje speciální návod ( charita , zvířata , humanitární organizace , uvolnění místo k sezení v tramvaji , přednost v jízdě na silnici....  ). Mám velkého kamaráda , majitele malého neprosperujícího obchůdku v malém městě , který se , aby ho mohl provozovat , dlouhodobě zadlužil. Nyní má dluh 250 000 korun , rozhodně nemá na rozdávání a žije velmi skromně. Včera mi v hospodě při pivu( aniž věděl , že zrovna sepisuji něco o smyslu život a ) řekl: " V poslední době mne hrozně uspokojuje dělat nějaké drobnosti , kterými někoho potěším. Včera jsem při nákupu koupil navíc čokoládového zajíce a dal ho prodavačce , jen tak , bez nějakého úmyslu , jen pro její radost. " Jak jistě pochopíte pak při odchodu jsme se dohadovali , kdo zaplatí. Tentokrát jsem vyhrál já a zaplatil jsem : -  )  ) . Každý laskavý čin a dobrý skutek Vás obdarovává tím , co je v životě důležité- služba druhým , láska , soucit , dobrota.

"Starajíce se o štěstí jiných , nacházíme své vlastní ".

Platon

"Štěstí člověka není závislé na tom , jakou rozlohu polností orá , kolik lidí ho zdraví nebo na jak drahém lůžku odpočívá , ale na tom , jak je dobrý ".

Seneca

"Nejšťastnější je ten , kdo má nejméně žádostí ".

Budha

         Smyslem může být tedy potřeba být užiteční pro někoho , pro jiné , pro společnost , pro zvířata..... Čím více se člověk honí za štěstím , tím více mu štěstí uniká. Čím více jde člověku o slast , tím více je pro něj nedostižná. Pokud se soustředí příliš na ten pocit štěstí , pak ho nedosáhne. Důležitá je cesta ke štěstí a ne štěstí samo , štěstí nelze honit , musí přijít samo. Je li tato vůle ke smyslu frustrována , může se objevit touha po bohatství , touha po slasti nebo touha po moci.
"Boháči bez moudrosti co jsou jiného než vepři v blátě ležící ".

J.A.Komenský

"Mocný vzhled , vyprahlé nitro ".

Čínské přísloví

"Drtit nepřítele , vidět je padat před námi na tvář , brát jim koně.....slyšet bědování jejich žen. To je to nejlepší na světě ".

Čingischán

       Pár slov k hodnotám smyslu zážitkových hodnot.Čím více člověk usiluje o slast , tím více mu tato uniká. Do této skupiny hodnot patří i zážitky sexuální.V lidské sexualitě na nezralém stupni sleduje pud jediný cíl a tím je vybití vzrušení a napětí bez ohledu na cestu , kterou se to dosáhne. Masturbace je to samé. Pokud vlastní pohlavní akt sleduje jen vybití a vlastní orgasmus , pak můžeme mluvit o "onanii na ženě ". Kdo je fixován v tomto nezralém stupni sexuality , pak nevidí ve svém partnerovi jedinečný subjekt , ale jen objekt svého pudu , bez ohledu na osobu , která tento pud uspokojí. Na této úrovni se pohybují ale zvířata , u lidí takto funguje promiskuita a pornografie. Teprve na zralém stupni sexuality je pohlavní styk převeden do lidské roviny , kdy je partner pojímán jako jedinečný a neopakovatelný a nenahraditelný subjekt. Na této úrovni je láska .
"Láska je přání něco dávat , nikoliv dostávat ".

Brecht

Velká láska se rodí z velkého poznání toho , co milujeme. Co neznáš , to nemůžeš milovat- leda chudě ".

Leonardo da Vinci

"Člověk bez lásky je jen mrtvola na dovolené ".

Remarque
        Nyní bych chtěl promluvit o postojových hodnotách , které se jeví jako nejdůležitější cesta k pochopení smyslu života , kdy tváří v tvář osudu( kdy již nic nelze změnit ) tyto oběti beznadějné situace mohou přerůst samy sebe a tím se i změní. Mohou tak tragedii obrátit v triumf lidskosti a smyslu života.

Několik let po druhé světové válce vyšetřoval lékař židovskou ženu , která měla na paži náramek z dětských zubů zasazených ve zlatě. " Krásný náramek " , poznamenal lékař. " Ano " , odpověděla žena , "tento zoubek patřil Miriam , tento Ester , tento Samuelovi a .... " vyjmenovala jména svých dcer a synů podle věku. "Devět dětí " dodala , "a všechny skončily v plynové komoře. " Šokovaný lékař se zeptal: "Jak můžete žít s takovým náramkem? "Židovská žena klidně odpověděla: "Mám nyní na starosti útulek pro sirotky v Izraeli. "

Weisskopová-Joelsonová:The place of Logotherapy in the World Today.

"Měla jsem dvaadvacetiletou klientku , která při nákupu byla postřelena a ochrnula. Mohla úkoly plnit jen pomocí hůlky v ústech. Cítila smysl života jako zcela jasný. Sledovala v novinách a televizi příběhy lidí v nesnázích a psala jim ( tou hůlkou v ústech ) , aby jim podala slova útěchy a povzbuzení

P.L.Starcková ,ošetřovatelka z Alabamy

         Člověk může přežít jen tehdy , když žije pro něco. To platí nejen pro člověka , ale pro celé lidstvo. Pouhé přežití nemůže být nejvyšší hodnotou. Být lidskou bytostí znamená se zaměřit na něco , mít cíl něčeho. To "něco " ale není on sám , je to něco mimo člověka. Viktor E. Frankl , zakladatel vídeňské psychiatrické školy tzv. logoterapie ( léčba pomocí nalezení smyslu ) , se zabývá právě těmito otázkami , které souvisejí se smyslem života . Frankl konstatuje , že nejschopnější pro přežití byli ti váleční zajatci , kteří byli orientováni na budoucnost , na nějaký cíl v budoucnosti , na nějaký smysl , který bude třeba v budoucnosti naplnit. Jeho otec mu zemřel v Terezíně prakticky v náruči , matka šla do plynu v Osvětimi a bratr zemřel v pobočce osvětimského tábora.

"Zdá se , že koncentrační tábor byl mou skutečnou zkouškou dospělosti. Opakovaně jsem se pokoušel distancovat od všeho utrpení , které nás obklopovalo , tím , že jsem se je snažil objektivizovat. Vzpomínám si , že jsem jednou ráno vypochodoval z tábora , už jsem sotva mohl vydržet hlad , zimu a bolesti nohou , které byly opuchlé edémem z hladu , a proto jsem musel mít rozšněrované boty , aby se tam mé omrzlé a zhnisané nohy vešly. Situace se mi zdála neutěšená a beznadějná. Tu jsem si představil , že stojím u řečnického pultu ve velké , pěkné , teplé a světlé přednáškové místnosti a chci zainteresovanému posluchačstvu přednášet na téma "Psychoterapeutické zkušenosti v koncentračním táboře( pod tím názvem jsem přednášku pak také na kongresu přednesl ) a hovořím o tom všem , co jsem právě prožíval".

V.E.Frankl

         Život je totiž potenciálně smysluplný za jakýchkoliv okolností , dokonce i za těch nejbídnějších. Smysl totiž nemá jen život aktivní , který člověku umožňuje vytvářet hodnoty a také nemá smysl jen život poživačný , tedy život zaměřený na slast. Nejdůležitější je právě třetí cesta k nalezení smyslu v životě: dokonce i v beznadějné situaci , tváří v tvář osudu , který člověk nemůže změnit , mu tato cesta může pomoci k překonání sama sebe.Logotherapaie svým tázáním po smyslu nechce nic jiného , než pomoci trpícím a strádajícím lidem unést jejich bytí. Člověk může přeměnit osobní tragédii ve vítězství. Příkladem tohoto přístupu k životu může být i postoj ochrnutého geniálního fysika S.Hawkinga.
         Presidentka z Ústavu A.Adlera z Tel Avivu vzpomenula při přednášce případ mladičkého izraelského vojáka , kterému byly ve válce ustřeleny obě nohy. Nebylo možné ho dostat z deprese , pokusil se i o sebevraždu. Až ho jednou našla jako vyměněného , vysloveně veselého. To , co ho změnilo , byla kniha o úvodu do logoterapie- "Utrpení v sobě skrývá možnost smyslu právě tam , kde nemůžeme změnit situaci , můžeme ale změnit sama sebe- totiž můžeme vyzrát , dorůst , vyrůst nad sebe sama. Můžeme se cítit moudřejší , silnější a zralejší. " Jeden nemocný řekl : " Po přečtení knihy o logotherapii se mi změnil život , osvojil jsem si postoj , který se stal mým životním krédem :" Zlomil jsem si vaz , ale nezlomilo mne to. " Člověk má vždy možnost k utrpení zaujmout takřka heroický postoj. Hodnota takového postoje je obdivuhodná a úctyhodná , je to ten největší výkon lidského života. Má-li život vůbec nějaký smysl , pak jej musí mít i utrpení. Každý může zaujmout svůj postoj , rozhodnout se pro svou vlastní cestu.

"My , kdo jsme byli v koncentráku , se pamatujeme na lidi , kteří chodili po barácích a konejšili ostatní , rozdávali i poslední chleba. Možná jich nebylo moc , ale jsou i tak dostatečným důkazem , že člověku lze vzít vše až na jedinou věc , a sice tu poslední z lidských svobod - svobodu rozhodnout se za jakýchkoliv okolností pro svůj vlastní postoj , pro vlastní cestu".

V.E.Frankl

"Toto jsou tedy moje poslední slova: Nebojte se života. Věřte , že život stojí za to žít , a tato vaše víra vám s tím pomůže. "Vědecký důkaz , že v tom máte pravdu , se vám možná potvrdí až v soudný den( či v určité životní etapě , která může tento pojem zosobňovat ). Ale oddaní bojovníci oné hodiny , či nějaké bytosti , které je tehdy a tam zastoupí , se pak možná obrátí zády ke zbabělým , k těm , kteří odmítají jít dál , se slovy , jimiž Jindřich IV. po významné vítězné bitvě vítal nedochvilného Crillona : "Oběs se , statečný Crillone! Bojovali jsme u Arques , ale tys tam nebyl!"

Viliam James , Vůle k víře

Miroslav Ilgner, http://www.volny.cz/homeopatie
Na úvodní stránku