Vybetonujeme vše?
To, že autem se v lese jezdit nesmí, ví každý. Nyní se zdá, že tento problém je konečně vyřešen - v lese se postaví dálnice a bude to! Opravdu doufám, že brzy někoho napadne postavit dálnici přes Hradčany. Snad se pak konečně začne diskutovat o tom, kudy dálnice mají vést a zda se vůbec mají stavět. Mnozí tvrdí, že je potřebujeme. Otázkou je, do jaké míry a za jakou cenu. Je třeba si uvědomit, že nejde vybetonovat všechno. Ale kdy řidiči usoudí, že už mají silnic dost? V jistém směru dálnice dokonce "ekologické" jsou - to souvisí s tím, že auta jedoucí plynule po rovné silnici vyprodukují méně škodlivin než ta, která popojíždějí po zaplněné okresce. Na druhé straně však dálnice z estetického hlediska hyzdí krajinu, jsou těžko překonatelnou bariérou pro mnohé živočichy a zdrojem lokálního zamoření prostředí zplodinami a hlukem. Nejsou na tváři krajiny jizvou, ale nezhojitelným šrámem. Částečně také přispívají k rozvoji automobilismu. Koncentrace aut ve městě představuje další závažný problém, a to nejenom z ekologického hlediska.
Pokud pohlédneme k našim západním sousedům (Německo, Švýcarsko), zjistíme, že trendem je překládat kamionovou dopravu na železnici. Avšak tento ekologický způsob přepravy (ať už nákladů nebo cestujících) je u nás naneštěstí nepopulárním tématem. Je smutné, že namísto toho, aby se veřejné finanční prostředky využily na obnovu drah, raději se investují do impotentních hroutících se podniků, do krachujících bank nebo se přerozdělí mezi napálené naivní klienty kampeliček. Vlaky se rozpadají, jsou pomalé a často mají zpoždění. Není tedy divu, že s nimi chce málokdo jezdit. Ministr Kužvart před několika dny udělil povolení ke stavbě dálnice D8 přes České středohoří, i když její trasa přes chráněnou oblast odporuje zdravému rozumu. Je neuvěřitelné, že je vůbec možné začít se stavbou, aniž by bylo jasné, kudy dálnice povede! Vždyť o takovém projektu by se mělo dlouho předem diskutovat. A teprve potom vybrat nejlepší možnou variantu.
Zájmy investorů, spekulantů s pozemky i potenciálně zkorumpovaných úředníků přece nesmějí převážit nad zájmy veřejnosti, a tedy ani nad zájmy ochrany přírody a krajiny. Model výstavby dálnic "salámovou metodou", vynucující si jejich vedení na sporných úsecích, by se neměl opakovat. Zakrátko vyvstane obdobný problém s dálnicí D3, která už je také rozestavěná. Tentokrát však nepůjde jenom "o kytičky", jak se posměšně a hloupě vyjadřují o námitkách odpůrců dálnic jejich kritici. Sporným úsekem dálnice D3 je oblast dolního Posázaví, která je jedním z nejatraktivnějších rekreačních území v okolí Prahy. Romantický kaňon řeky je spjatý s historií trampského hnutí, je vyhledáván turisty a především vodáky, kteří v něm nalezli jednu z posledních přehradami nezatopených peřejnatých řek. Podle plánů má údolí v jednom z nejúchvatnějších míst překlenout obrovský most, a tak je navždy zničit.
Není pochyb o tom, že se společnost v boji o údolí opět rozdělí na dva tábory... Čas diskutovat o trase D3 ubývá s každým vystavěným metrem, a proto je třeba řešit celý problém už dnes. V okamžiku, kdy se posledním nevystavěným úsekem stane samotný most, už bude pozdě. Uvědomit si to musí především ministr Kužvart.
zdroj: Mladá fronta DNES, 26.02.2001,
Autor: Jan Borovička, studuje PřF UK
Na úvodní stránku