Sami sprejeři jsou šediví a černí


         Sami sprejeři jsou šediví a černí Nedávno obhajoval mladý muž v televizní debatě sprejery obvyklou výmluvou - omluvou všech extremistů: Chceme se prostě odlišit od šedivého davu. Hned jsem si uvědomil - téměř zahanbeně -, že i já jsem nepatrným smítkem v tom šedivém davu. Já ještě neudělal ani čárku na vagon metra, nenastříkal jsem jedinou čerstvou omítku, nenamatlal sokl jediného pomníku... nic. Jsem šedivý dav. Pak jsem se zamyslel nad tím, kdo se mnou v prachu šedivosti usedá. Je to řemeslník, který nade mnou hlučně bourá příčku v bytě, je to tramvaják, jenž někdy ujede a někdy počká, Rom, který kope nekonečné díry pro kabely, jsou to i moji kolegové chirurgové, o nichž se píše stejně výjimečně jako o tramvajácích. Je dav obyčejných lidí skutečně šedivý? Nikdy se nenasytím čtení o šedivém davu Bohumila Hrabala. Z davu se pábitelé nevyčleňují blábolivými klikyháky na cizím majetku. O co výš než sprejeři je doslovně i obrazně strýc Pepin na komínu pivovaru! Na otázku Kdo je kladný hrdina? odpověděl Hrabal v roce 1980: Největším hrdinou je člověk, který chodí do práce a žije rytmem obyčejného člověka. Sprejery odmítaný šedivý dav je ve skutečnosti pestrobarevný. Sami sprejeři jsou šediví a černí od popele a sazí svých vyhořelých mindráků rozsévaných po celém městě. Diskuse o příčinách a následcích dočasné módní vlny sprejerů je ostatně zbytečná. Platí zákon o vině a trestu za ničení cizího majetku. Sprejeři se od šedivého davu liší škodami v milionech korun. Šedivý dav ty škody platí.
zdroj: Mladá fronta DNES ,12.06.2001, autor: Vladimír Beneš, lékař

Na úvodní stránku