Klášter Šaolin-1500 let starý Disneyland

        
Motto: " Nájezdníci ani vládci klášter Šaolin nezničili. Možná se to nyní podaří mnichům: ti vsadili na kapitalismus"


šaolinský mnich Nad šaolinským klášterem je hrobové ticho a bezvětří. Atmosféra na hlavním nádvoří dává tušit, že ve vzduchu je cosi magického. Opat ŠiJong Čchin neznatelně kývne hlavou směrem k zástupu svých žáků. Bojovníci kung-fu se okamžitě pustí do akce... Takhle nějak vypadá úvod scénáře k mnoha filmům s tematikou bojového umění kung-fu, které před mnoha staletími vzešlo právě odsud, z  kláštera Šaolin. Jenže tentokrát nejde o literární fabulaci, ale čistě o popis jednoho červnového dne tohoto roku v tomto už světově proslulém čínském středisku duchovně řízeného bojového umění. Ši Jong Čchin je v Šaolinu skutečným opatem a  bojoví mniši, kteří teď v různých polohách poletují vzduchem nad rozprostřeným červeným kobercem, jsou jeho skutečnými žáky. Z některých pohybů jsou většinou vidět jen šmouhy a vlající mnišské hávy jen umocňují hrozivou působivost bojových figur, díky kterým šaolinští chovanci dokázali před nepřáteli ubránit svůj klášter déle než tisíc pět set let - drak, orel, kudlanka nábožná, tygr a další...
        Stmívá se a  klášter je osvětlen jen úzkým srpkem měsíce, minulost se stává přítomností. Šaolinská tradice neúnavnost mnichů, buddhistickou vírou posílených a železnou pěstí mravní čistotu definujících, žije dál. Docela to tak ale není. Mystický život kláštera v Šaolinu odtud vymizel už dávno. Fantazie je tu však stále na prodej. Každý rok sem do hor, do provincie Henan v centrální Číně, zhruba 800 km jižně od Pekingu, zavítá přes milion čínských, a samozřejmě i západních turistů.
         S doširoka otevřenými ústy si zde vychutnávají exhibiční představení bojového umění kung-fu popírající gravitační zákon; ve stáncích, a  zejména v klášterním obchodě se suvenýry nakupují meče, figuríny a  filmy s Brucem Lee na DVD; a s (ne)předstíraným zachvěním se dotýkají kamene, na kterém před půldruhým tisíciletím zakladatel čchan-buddhismu a šaolinského kung-fu zanechal svůj stín poté, co dokončil svou devět let trvající intenzivní meditaci v  jeskyni.

Co nezničil ani Mao, zhyne zevnitř samo.

         Před branami kláštera teď' navíc stojí nepočítaně škol bojového umění, které se ucházejí o sny, ale především o peníze patnácti tisíc studentů, včetně dolary disponujících cizinců.
        Vlivní hosté z  Pekingu, kteří teď sledují, co se z kung-fu mladí mniši stačili naučit, jsou ve skutečnosti divadelní režiséři a funkcionáři. Ti vybírají aktéry pro hypermoderní show, která se tento rok na podzim vydá na turné do USA. "Chceme světu ukázat pravý Šaolin," říká Lí Čchi Ming, jeden z pekingských představitelů, "a tak potřebujeme pravé šaolinské mnichy." Realita a  fantazie se v šaolinské historii vždy daly rozlišit jen těžko. A dnes je to ještě těžší.
         Klášter byl založen už v roce 495 našeho letopočtu, ale ten pravý Šaolin to prý začal být, až když se tu v šestém století zaslavil indický buddhistický misionář Bodhidharma a založil čchan-buddhismus (na Západě je známý spíš japonský přepis zen). Po patnáct století, kdy byl Šaolin okolnímu světu trnem v oku pro svou autonomii, klášter několikrát lehl popelem, nesčetněkrát odolal útočným nájezdům a vůbec hrozícímu zániku. Naposledy za Mao Ce-tunga a jeho kultumí revoluce...
        Nyní to ale vypadá, že k zániku prapůvodní, dodnes trvající podstaty kláštera dojde zevnitř. Současní šaolinští mniši totiž vsadili na kapitalismus.

Dvě dekády kultu.

        Buddhismu s a byznys k sobě moc nepasují. Boj o žáky (školné) šaolinské školy kung-fu sice hájí odkazy na staré tradice místního kláštera (a také na právo vydělávat na nich), ale duchovní stránka celé věci je jaksi obestřena nejistotou. Šaolinské kung-fu takhle samozřejmě přežije, ale za jakou cenu?
         Šaolinský revival začal už v roce 1982, kdy byl v Číně poprvé uveden. tři roky starý film Šaolinský chrám. Toto smělé dílko z hongkongské produkce líčí třináct set let starou legendu o třinácti mniších, kteří díky své chytrosti a pochopitelně kung-fu zachrání ze spárů intrikánského dvora prince z dynastie Tangů. Svými heroickými bojovými scénami i přes zjevně malorozpočtový statut si došel pro pasování na kult i na Západě.
         Od té doby se miliony turistů a tisíce východních i západních aspirantů na hvězdy kung-fu začaly hrnout do Šaolinu - ještě před dvaceti lety byl klášter v údolí Šong San téměř jedinou známkou civilizace.
         Dnes je ale doslova obklíčen městečkem, hemžícím se "mobilními" stánkaři s jídlem, dodavateli všemožných propriet bojového umění a  obchodníky, kteří mají nad krámkem třeba anglický nápis Enlightened Monk Clothing Co. (Oděvnictví u osvíceného mnicha).

Na kolečkách do světa.

        Lákat nečínské, především západní studenty do Šaolinu ale pořád není tak důležité, resp. lukrativní jako výjezdy šaolinských "misionářů" na Západ. Šaolinská exhibiční turné totiž dokáží vydělat tolik, že samotná vláda miliardové Číny nemohla stát stranou. Za posledních deset let zbrázdil putovní šaolinský "cirkus" celý svět křížem krážem a naplnil pokladnu jak svou (domovskou), tak i státní. Tak proč by v  tom neměl pokračovat?
         V červnu například jedna taková kung-fu skvadra ze Šaolinu nadchla diváky v italském Spoletu, ale ve stejný den také v Sydney a Las Vegas. Když minulý rok jedna z nich vystupovala v pražské Sportovní hale, druhá se na totéž právě chystala v sanfranciském Cow Palace.

Epilog: Penězům vstříc.

          Nad šaolinským klášterem se již delší dobu tedy nestřídá jen den s  nocí a ticho s bojovými pokřiky. Otázku, zda bude klášter schopen přežít, vystřídala otázka, zda bude Šaolin schopen přežít svůj vlastní úspěch.
         Honba za penězi proměnila druhdy skutečně mysticky znějící jméno na obchodní značku a zboží. Hongkongský sportovní a filmový manažer Carl Ching s tím nemá, jak se zdá, žádný problém. Jeho snem je vybudovat repliky kláštera Šaolin v Hong Kongu a v Los Angeles; kompletně i s vnitřním buddhistickým řádem a výukou. "Vždyť by to byla mnohem větší atrakce než celý Disneyland," rozplývá se hongkongský nadšenec Ching.
Ondřej Šturma

Na úvodní stránku