Klonování embryí je cesta riskantní a ne jediná


         Stalo se, co se dalo čekat: soukromá firma naklonovala lidské embryo, z něhož mají být získány kmenové buňky vhodné pro léčbu závažných onemocnění. Konkrétně to znamená, že muselo být od ženy-dárkyně získáno lidské vajíčko, z něhož bylo odstraněno jádro s  mateřskou dědičnou informací, a to bylo nahrazeno jádrem získaným z  tělesné buňky dospělého nemocného člověka, o jehož léčbu by mělo jít. Tak bylo uměle vytvořeno (nikoli lidskými rodiči počato) lidské embryo teoreticky schopné vývoje v nového člověka. Toto embryo bylo však ve velmi časné fázi svého vývoje rozebráno na jednotlivé buňky, ze kterých je možno složitými postupy vypěstovat ve vhodném prostředí různé tkáně vhodné pro léčení dárce jádra. Jde o techniku vyzkoušenou na zvířatech, i když o jejím léčebném efektu panují dosud pochybnosti. Ctižádostivé usilování vědců, očekávání lékařů a  naděje těžce nemocných lidí tak předběhly debaty filozofů a  uvažování zákonodárců. Debata ovšem musí pokračovat a bude třeba snažit se poctivě odpovědět na některé základní otázky.
Tři základní konflikty

  1. První z nich není nová a vztahuje se k odpovědnosti vědce: Smíme my lidé (chcete-li, je moudré, je dobré) dělat všechno, co dělat umíme?
  2. Druhá otázka, o níž se dnes na mezinárodní úrovni diskutuje a na niž se těžce hledá obecně přijatelná odpověď, se týká statusu lidského embrya. Co nebo kdo je lidské embryo? Současná embryologie ví, že embryo není pouhý ˝shluk buněk˝. Z biologického hlediska nejde o věc ani o zvíře, ale o spontánně se vyvíjející lidskou bytost (i když se můžeme přít, od které vývojové fáze jde o lidskou osobu). Máme právo podle hesla ˝účel světí prostředky˝ vytvářet živá lidská embrya jen proto, aby mohla být usmrcena a rozebrána, byť k léčebným účelům?
  3. Třetí otázka, o níž se dosud mluví velmi málo, se týká role ženy při tomto postupu. Lidské vajíčko lze získat jen operativně po hormonální přípravě dárkyně. To není bez rizika. Žena, která touží po dítěti a podstoupí tuto proceduru v rámci asistované reprodukce, je jistě jinak motivována než žena, která poskytuje svá vajíčka biotechnologickým firmám pro výzkum, případně za úplatu. A to se děje. Mnozí renomovaní vědci upozorňují na to, že ačkoli byly klonovací techniky ověřeny na zvířatech, jde u člověka o  experimentální postup, při němž se dostává do konfliktu princip svobody vědeckého bádání, princip lidské odpovědnosti a princip ochrany lidské důstojnosti. (A přiznejme, že v pozadí jsou i  ekonomické zájmy úspěšných laboratoří.)

Využít kmenové buňky z dospělých organismů

V této souvislosti slýcháme někdy otázku, co že vlastně je lidská důstojnost a proč má být chráněna. Ale to bychom se dostali v debatě velmi daleko, k samotným kořenům toho, na čem je založena naše současná civilizace. Je otázka, zda bychom se těmto konfliktům nevyhnuli a zda by nebylo moudřejší, kdybychom zaměřili výzkumné kapacity - věcné i intelektuální - na využití kmenových buněk získaných z dospělých organismů. Nález těchto buněk v dospělém lidském těle, jejichž vývoj je možno ˝vrátit˝ do nediferencovaného stadia, je jedním z nejpřevratnějších biologických objevů naší doby. Ten bychom měli využít.

zdroj: Lidové noviny, Úhel pohledu, 27.11.2001 ,autor: Dagmar Pohunková

Na úvodní stránku