Léčení chřipky kuřecím vývarem.
Na chřipku platí kuřecí vývar
Světová zdravotnická organizace (WHO) zváží, zda klasickou kuřecí
polévku nezařadit na seznam základních léčiv. Jak uvedl list The
Jerusalem Post, navrhli jí to lékaři jeruzalémské nemocnice Šeba.
Zásluhou svého stabilního místa v aškenázské kuchyni se kuřecí polévce
dostalo trochu posměšného označení "židovské antibiotikum", ale
lékařské spisy se od starověku mnohokrát zmiňují o jejích léčebných
účincích. Ve vydání British Medical Journal uvádějí Abraham Ohry,
externí profesor a šéf neurorehabilitačního oddělení, a vedoucí
lékařské knihovny izraelské nemocnice Tel Hašomer Jenni Cafrir, že
tradiční kuřecí vývar splňuje všechna kritéria seznamu základních
léčiv WHO:- ta musejí být mimo jiné dlouhodobě
prověřená
- prokazatelně účinná
- běžně dostupná
- dosažitelná
i v budoucnu.
Jedinečnost kuřecího vývaru je dána specifickými složkami, které
obsahuje právě jen kuřecí maso. Oba vědci zdůrazňují, že se jedná o
polévku získanou vařením kuřete se zeleninou a dalšími přírodními
surovinami a ne o dehydrované instantní přípravky tovární výroby.
Ačkoliv neexistují moderní lékařské studie o její účinnosti,
tisíciletá kuchyňská, léčitelská i kulturní tradice včetně
historických pramenů o léčebných výsledcích kuřecí polévky podávají
dostatečné svědectví. Talmud popisuje případ rabína Abby, který
polévkou léčil "černé stavy", v jiných pramenech se uvádí i jako
prostředek proti zácpě, hemeroidům i lepře. Babské recepty sice lékaři
až na výjimky odmítají, ale pozitivní efekt kuřecí polévky na rychlost
uvolňování nosních hlenů, tedy jeden z příznaků chřipky, i na vývoj
astma připustil i odborný časopis Chest.
"Navzdory absenci statistických lékařských údajů tisíciletá zkušenost
potvrzuje, že kuřecí polévka je po staletí nezbytnou součástí účinné
domácí lékárny," konstatují autoři příspěvků.
Na úvodní stránku