Prevence aterosklerózy už před porodem?

        
        Je s prevencí aterosklerózy (ukládání tuku do stěny cévní se změnou vlastnosti cévy a možným pak jejím ucpáním- způsobuje například srdeční infarkt, mrtvici a mozkovou sklerózu) třeba začít už před porodem? Je známo, že již u nejmladších dětí je možné ve stěně aorty najít proužky tuku, které představují nejčasnější fázi aterosklerotických plátů. Tyto tukové proužky jsou obvykle jen přechodné. Na druhé straně je stále zřejmější, že vzniku onemocnění věnčitých cev srdce (např. angína pectoris a srdeční infarktu) v dospělosti předchází vznik a  progrese aterosklerózy věnčitých tepen již v dětství. Pozornost se proto obrací k otázce závažnosti nálezů u dětí a k potřebě preventivní léčby.
         Skupina pracovníků lékařské školy University of California v San Diego se dlouhodobě zabývá souvislostmi mezi zvýšenou hladinou cholesterolu (hypercholesterolémií) žen v průběhu těhotenství a progresí aterosklerotických změn ve stěně aorty jejich dětí, které pak v  dospělosti způsobí aterosklerózu . Vědci provedli CT (computerová tomografie- počítačové vyšetření) vyšetření oblouku srdečnice a celého úseku břišní aorty 156 dětí ve věku 1-13 let s normální hladinou cholesterolu, které zemřely na následky úrazů nebo z jiných příčin. Matky 91 dětí měly v době těhotenství normální hladinu cholesterolu, matky 59 dětí měly zvýšenou hladinu cholesterolu. U dětí matek s vysokou hladinou cholesterolu byl celkový rozsah lézí v  aortě v prvních třech letech o 64% menší, než odpovídalo dříve získaným nálezům u  plodů. Takže
l. hypercholesterolémie matky se uplatňuje již v průběhu nitroděložního života plodu a 
2. po porodu léze začínají ustupovat. Ale v dalších letech byl naopak u dětí ve skupině hypercholesterolemických matek zjištěn mimořádně rychlý nárůst aterosklerotických změn. Autoři proto uzavírají, že hypercholesterolémie matky v době těhotenství dlouhodobě ovlivňuje vnímavost arteriální stěny dítěte k  vzniku a rozvoji aterosklerózy. Je-li tomu tak, pak lze očekávat, že léčba matky, která povede ke snížení hladiny cholesterolu v době těhotenství, sníží i výskyt aterosklerózy u dítěte.
         V příslušných rodinách byl zjištěn i téměř dvojnásobný výskyt postižení věnčitých tepen srdce a cukrovky 1. typu. Nelze proto přehlížet vliv celkové genetické predispozice, která se může projevit už v období života plodu. Pro další život jedince pak platí uznávaná zásada vzájemného působení genetických vloh a faktorů prostředí, která nakonec rozhodne o vývoji aterosklerózy. Nicméně, poznatky o vlivu hypercholesterolémie matky v těhotenství jsou významné. Otázka je, jak postupovat. Hladiny lipidů nejúčinněji snižují léky- statiny, ale ty jsou zakázány u těhotných . Změna diety by jistě byla účelná, ale jejím rizikem je nedostatečná výživa plodu. Je proto třeba uvažovat i o preventivních opatřeních u dětí po porodu.
         Jiné studie zjistily vysoký výskyt obezity u amerických dětí a  nepříznivý vliv vysokých hladin tuků a vysokých hodnot krevního tlaku na jejich zdraví. Jako nejdůležitější rizikové faktory se projevují rodinná anamnéza srdečního onemocnění a některé nesprávné životní návyky (kaloricky příliš bohatá strava, konzumace tuků a  nasycených mastných kyselin, kouření a nedostatek fyzické aktivity). Finské zkušenosti ukázaly, že snížení obsahu tuku v potravě v prvních třech letech života nijak škodlivě neovlivňuje růst dítěte. Ani jiné studie nezjistily žádné poškozující vlivy sníženého obsahu tuků ve stravě starších dětí ("preadolescentů"). Léčba adolescentů z rodin trpících geneticky podmíněnou rodinnou hypercholesterolémií lovastatinem (lék, snižující hladinu cholesterolu) nezjistila žádné negativní vlivy na jejich růst nebo sexuální vývoj (doba pozorování =48 týdnů). Je proto správné uvažovat o léčbě vysoce rizikových dětí, které ukončily období puberty, léky na snižování hladiny tuků hypolipidemiky (děti s hladinou LDL cholesterolu nad. 4,1 mmol/l, u nichž přísné dodržování diety nemělo žádoucí efekt, a které mají v rodinné anamnéze postižení věnčitých tepen srdce nebo zvýšenou hladinu cholesterolu). Nálezy uvedených studií potvrzují, že rizikové faktory mohou být zjištěny již v dětství, a že dietní opatření (omezení příjmu nasycených kyselin a cholesterolu) bez nadměrného snížení kalorické hodnoty stravy nijak nepříznivě neovlivní vývoj dítěte. Při soudobých nežádoucích trendech ve výskytu obezity cukrovky a chorob srdečně cévního aparátu je obrat k prevenci již v dětském věku namístě.

Na úvodní stránku