Astma a čistota
Čistota půl zdraví?
Americký milionář Howard Hughes se prý v létě 1958 kvůli své fobii z nákazy choroboplodnými zárodky zavřel do izolace pokoje hotelu v Beverly Hills. Nazval to "zóna bez bakterií a zárodků", trávil tam většinu času nahý a všeho se dotýkal pouze papírovými ubrousky. Úchylka, můžeme si myslet.
Nezapomínejme ale na fakt, že s tržními ambicemi výrobců mycích a čisticích prostředků bakterií v běžném životě ubývá. Dnes si umýváme antibakteriální prkénko na krájení antibakteriální houbičkou a antibakteriálním jarem. Myjeme se antibakteriálním mýdlem a přikrýváme se antibakteriální dekou. Do bot si stříkáme antibakteriální sprej a natíráme se antibakteriálními antiperspiranty.
Naše válka s bakteriemi začíná nést ovoce, bohužel nahnilé. Vědci se přiklánějí k názoru, že mnoho současných alergií a nemocí má na svědomí právě úzkostlivá hygiena. Od počátků člověka až do poměrně nedávné doby byli totiž lidé vystaveni choroboplodným zárodkům každou minutu svého života. Jejich imunitní systém se tedy musel naučit, jak se s útoky bakterií a bacilů vypořádat. Dnes se lidský organismus dostává do kontaktu se "špínou" daleko méně než v minulosti. Zatímco třeba voda v dobách minulých obsahovala až miliardu bakterií v jednom litru, v chlorované vodě moderního světa je jejich počet zanedbatelný. S rostoucím množstvím antibakteriálních čisticích prostředků mezi spotřebiteli proto sílí i hlas vědecké obce: "Přehnaná hygiena je příčinou selhávání imunity, protože lidský organismus se přestává učit základní obraně před bakteriemi."
Přísloví "čistota půl zdraví a špína celé", které pravidelně zaznívá v kasárnách, ve věznicích nebo fotbalových šatnách, tedy z vědeckého hlediska není zcela pomýlené. Například David Strachan, epidemiolog z Londýnského institutu hygieny a tropických nemocí, zjistil, že děti z velkých rodin, především těch, kde je několik starších sourozenců, mají daleko méně astma, ekzémy a sennou rýmu. Strachan míní, že "špinaví" starší sourozenci, kteří domů přinášejí mnoho infekcí, tak vlastně pomáhají imunitě svých mladších bratrů a sester.
Určit množství "špíny člověku prospěšné" zřejmě bude ještě nějaký čas trvat. Už dnes je však jisté, že některé bakterie našemu zdraví vyloženě pomáhají. Obecná představa o bakteriích je taková, že je to dravec, jenž číhá pod záchodovým prkénkem a chce se na nás vrhnout. Je to nesmysl. Drtivá část bakterií, které v přírodě jsou, nám neumí ublížit. Naopak. V lidském těle žijí stovky druhů bakterií. Jsou na kůži, na sliznicích v dýchací či trávicí soustavě. Obsazují všechna využitelná místa, a tím brání jiným bakteriím, například těm zdraví nebezpečným, aby se v našem těle zachytily.
A tak i vědci varují před bakteriemi. Na rozdíl od výrobců mycích prostředků však varují před jejich přílišným vybíjením.
Moderní, poměrně sterilní život způsobuje to, že děti nejsou vystaveny
ve správný čas bakteriím, které by se měly vyskytnout ve střevech a
pobídnout imunitní systém k boji proti alergenům . Toto se domnívá
profesor John Warner, jeden z předních britských specialistů na dětské
astma.
Podle jeho názoru existují stále menší a menší pochybnosti o tom, že
za růst počtu astmatiků může nepřítomnost špíny v našem životě. Tato
nemoc se vyskytuje mnohem více v zemích, které přijaly západní styl
života. Obecně se dosud soudí, že ke vzniku astmatu přispívá
znečištěné ovzduší, tabákový kouř, ústřední topení, roztoči a také se
zvažuje , jakou roli hrají genetické faktory. Na světě trpí astmatem
150 milionů lidí. V Kanadě a Austrálii je postižena touto nemocí až
třetina dětí. V Británii trpí astmatem každé sedmé dítě a v
posledním desetiletí se počet dětských astmatiků v Británii
zdvojnásobil.
Ani v České republice tomu není jinak nejméně každý čtvrtý občan našeho státu trpí alergií nebo se u něho již někdy projevily alergické příznaky. V číslech je to 500 000 astmatiků, jeden milion lidí trpících ekzémem a stejný počet postižených alergickou rýmou. Celoroční alergická rýma postihuje takřka pět procent dospělých a přes tři procenta dětí. Ačkoli například atopický ekzém je typický zejména pro velmi malé děti, obecně si alergie příliš nevybírají. První příznaky alergie se tak mohou někdy objevit až ve zralé dospělosti nebo dokonce až ve starším věku. A to i zcela nečekaně.
L o n d ý n - Američtí vědci zjistili, že prach a prašné prostředí mohou paradoxně chránit děti před dýchacími potížemi. Jak zveřejnil lékařský časopis Lancet, děti, které žijí v domech a bytech s nižší hladinou pevných částeček prachu, jsou více náchylné k astmatickým záchvatům. Je to další důkaz, že velmi malé děti vystavované prostředí, které vyvolává alergie, mohou být paradoxně více před těmito alergiemi chráněny. Pro vědce to znamená začít zkoumat možnosti jakýchsi "prachových vakcín", které by bránily organismus před astmatem a dalšími alergiemi. Američtí vědci zkoumali 61 dětí ve věku od 9 do 24 měsíců, které trpěly astmatickými potížemi. Zjistilo se při tom, že deset ze zkoumaných dětí bylo více citlivých na nejméně jeden alergen či látky vyvolávající alergie. Když pak vědci zkoumali jejich domovy, zjistili, že tam byla mnohem nižší koncentrace pevných částic než v domech a bytech, kde žily ostatní zkoumané děti. K astmatu a dalším alergiím dochází, když ochranný systém člověka zaznamená látku endotoxin či další jako vetřelce a pokusí se je napadnout. Výzkum naznačuje, že působení endotoxinu na děti v jejich raném věku má ochranný účinek, protože spouští komplikovanou reakci imunitního systému. Podle této nejnovější studie jde o první přímý důkaz, že působení endotoxinu v raném věku může chránit organismus před alergiemi, které pak mohou přetrvávat po celý zbytek života. "Toto může být významná stopa při výzkumu efektivní a bezpečné prevence proti astmatu," uvedl jeden z amerických vědců, Andrew Liu. Astmatická onemocnění v západním světě za poslední desetiletí prudce narostla. Někteří vědci to už delší dobu přičítali tomu, že lidé jsou v moderních domech s ústředním vytápěním méně vystavováni působení alergenů.
Slovo autora stránky:
Má tato informace nabádat k tomu, abychom žili ve špíně a prachu?
To jistě ne, ale nutí nás k zamyšlení, zda veškerá chemie, která se
používá ( v domácnosti, na pracovištích) a všechny ty čističky vzduchu jsou opravdu nezbytné.
Je třeba rozlišit, kde má být sterilní, bakterií prosté, prostředí-
pochopitelná nutnost je na operačním stole, pochybná nutnost je v
bytě. Vždy mne dráždí reklamy, v nichž je znázorňováno, jak všechny
bakterie po užití toho a onoho čisticího prostředku umírají a dítě
pak může jíst přímo z podlahy. Ano, může, ale možná i proto bude mít
astma- další ukáže vývoj a bádání v této oblasti.
Dále tyto články, v nichž je zvažováno, že proti asthmatu se bude bojovat očkováním (ať očkovacími látkami s bakteriemi či s prachovými částicemi) nutí k zamyšlení, zda tento možná správný názor (t.j. že přílišná čistota prostředí škodí) ve svém vědeckém zdůvodnění a důsledku (plánované očkování) nebude více na škodu než ku prospěchu věci.
Zastávám názor, že přílišné masivní očkování je závažným zásahem do imunity člověka a může organismus poškodit.
Viz též Očkování
Psáno 5.června 2000
Na úvodní stránku